Záměr a charakter

Často se říká, že pro duchovní pokrok je potřeba "brousit" svůj vlastní charakter. Bude vhodné popsat, co se s námi z každodenního mentálního hlediska vlastně děje.

Záměr starat se o fyzickou schránku (tělo):

Každý z nás se každodenně stará o velmi důležitý úkol. Každé ráno se rádi najíme, navštívíme toaletu a cítíme potřebu si vyčistit alespoň zuby. Vše děláme pro pohodu těla. Víme že ony úkony si naše tělo fyzicky vyžaduje. Pokud se nad sebou zamyslíme opravdu do hloubky, zjistíme, že některé skutečnosti nás dokáží skutečně emocionálně velmi potrápit. Ono trápení vychází z hrozby nepohodlí či smrti našeho těla. Uvedu příklady toho, co mám na mysli:

• hlad - každý známe hlad, ale také emocionální stav, který prožíváme, pokud nemáme možnost se řádně najíst. Opravdu hluboký stres prožijeme, pokud nemáme představu, jak v nejbližší době zajistit tento základní požadavek pro přežití našeho těla.

• okolní prostředí - máme potřebu naše tělesné schránky udržovat v příjemném klimatu okolního prostředí. Proto mezi základní požadavky patří oblečení a důstojný prostor k životu (byt, dům). Pokud tento požadavek není splněn, naše fyzické tělo strádá a my víme, že nám nepříjemný vliv okolního prostředí zrovna neprospívá. Pokud máme touhu žít, je přirozené, že prožíváme stres jako důsledek (toho času) nedosažených představ o vhodném prostředí.

• rodina - dostatečné materiální vybavení je předpokladem ke spokojeně fungující rodině. Pokud hrozí ztráta či nedostatek potřebného základního vybavení, není možné, aby jedinec v klidu plánoval rodinu, či žil spokojeným rodinným životem. Stres z nedostatku materiálního zázemí pro potřeby rodiny je velmi stresující faktor a v mnoha případech jde o hlavní příčinu, proč jedinec není schopen plánovat rodinu a následně žít spokojeným rodinným životem.

• podvědomé vzorce chování - naše vnitřní přesvědčení na podvědomé úrovni má (bez našeho vědomí) významný vliv na proces našeho rozhodování. Naše představy o sobě a o druhých nám velmi často brání k dosažení našich cílů. Tohle v nás samo o sobě vyvolává projev emocí a potvrzuje naši (falešnou) neschopnost či nemožnost žít jiným stylem života. Kreativní uvažování může poté být díky aktivním (nevhodným) podvědomým vzorcům chování potlačeno. Náš život se potom zdá mít jasně vytýčené koleje bez viditelné možnosti změny k lepšímu. Tato problematiku podrobně uvádím v samostatném článku (Podvědomé vzorce chování).